Spolek Elbančice pečuje o genius loci místa, které bylo v minulosti odsouzeno k zániku a v 70. letech zachráněno trojicí bohémů z Prahy, kteří ruině lázeňského zámečku vdechli druhý život.

Jejich velké úsilí a přátelství daly této památce šanci vstát z popela.

A díky Spolku žije dál.

Příběh zámku Elbančice

Zleva do prava: Marcel Hrubý, Josef Hrubý, Rik Zaal

Autor Jet van Boxtel, cca 1985, Amsterdam

„V dnešní optice je těžko pochopitelné, jak mohla parta bohémských kamarádů vykřesat z odepsané ruiny místo, které vidíte dnes.“ říká Rik Zaal, významný nizozemský spisovatel, autor rozhlasového pořadu Borát na stanici VPRO.

Spolek je odkazem jejich pracovitosti a vynalézavosti v době, kdy nic nebylo, nikdo se nesmál a nikdo neměl žádné ambice.

Hráli tady Plastic People of the Universe, svůj ateliér si tu vytvořil surrealistický fotograf Jiří Stach a v 90. letech tu divadlo Na Tahu zkoušelo hry Václava Havla.

V těžkých dobách totality zde HruStaFla pořádali ilegální hudební, divadelní a kulinářské festivaly.

Herec a spisovatel Josef Hrubý zde psal povídky a nacvičoval divadelní a filmové role a scénárista a režisér Jan Fleischer zde psal své scénáře.

Umělci a citlivé duše vyhledávají zámek Elbančice pro jeho nezaměnitelný genius loci dodnes. Vznikají tu nové nápady, knihy, hudba, filmy, seriály a studentské krátké filmy.

Bez nadšení živé komunity dobrovolníků a podporovatelů by to však nešlo. Spolek Elbančice udržuje památku bývalých barokních lázní a zasazuje se o obnovu kulturní krajiny Elbančicka i ochranu okolní přírody.

 

Odkrýváme bohatou historii a uchováváme ducha svobodné tvořivosti našich předchůdců.

 

Hledáme cesty ke spolupráci.

Dnes je zámeček Elbančice citlivě zrekonstruovaný s úctou k původní architektuře.
I proto mohl být v roce 2000 opět prohlášen kulturní památkou – jako jeden z ojediněle dochovaných objektů barokní zámecké venkovské architektury na mladovožicku.
Téměř přes 250 let se do něj totiž výrazně nezasáhlo. Dispozice prostor se od dob vzniku stavby nezměnila, je zde i původní černá kuchyně.
Levé křídlo zámku si zachovalo svou podobu ze 70. let, kdy zde proběhla sanace prostor využívaných do té doby jako chlévy pro hospodářská zvířata.
Zámeček se stal oblíbenou lokací pro natáčení historických filmů nebo hudebních klipů, poskytuje zázemí pro studentské projekty a svobodnou nekomerční tvorbu.